Poznávání rostlin trav vyplývá z jejich morfologie a z botanického popisu jednotlivých částí rostlin (květenství, stébel ad.). Používaná terminologie je částečně upravena pro potřeby poznávání jednotlivých druhů trav.
Rozpoznávací znaky trav
Morfologie trav
Na následujícím obrázku je schematicky znázorněna morfologie rostliny trav.
1 – stébelný generativní výhonek
2 – stébelný sterilní výhonek
3 – zkrácený sterilní výhonek
4 – květenství
5 – listová čepel
6 – kolénko
7 – listová pochva
8 – bazální kolénka (odnožovací uzlina)
Trávy vytvářejí 5 typů výhonků, které vyrůstají z úžlabí přízemních listů:
- Stébelné generativní výhonky (plodná stébla) – mají diferencovaný vegetační vrchol (založené květenství)
- Stébelné sterilní výhonky – vytvářejí se jen u některých druhů (např. chrastice rákosovitá, ovsík vyvýšený, pýr plazivý, sveřep bezbranný)
- Zkrácené sterilní výhonky – jsou tvořeny pouze listy, internodia jsou zkrácena; jejich životnost končí přechodem do generativního stadia (významné v trávníkářství – zahušťují porost)
- Podzemní výhonky (výběžky, rhizomy) – prorůstají pod povrchem půdy, mohou se větvit a vytvářet dceřiné trsy nadzemních výhonků; jejich listy jsou redukovány na krátké šupiny
- Nadzemní výhonky (výběžky, stolony) – plazivé výhonky s redukovanými listy; v nodech se větví nebo vytvářejí olistěné výhonky a mělce zakořeňují
Stébla (stébelné výhonky) jsou tvořena internodii a kolénky. Internodia jsou převážně dutá a kolénka jsou plná. V dolní části stébla jsou internodia kratší, v horní části delší. Na bázi rostliny jsou kolénka sblížena a z větší části skryta pod povrchem půdy. Z těchto bazálních kolének probíhá odnožování, a proto je tato část označována jako odnožovací uzlina.
Habitus trav
Podle habitu, tj. celkového vnějšího vzhledu, rozlišujeme trávy trsnaté a výběžkaté. Podle růstu nových výhonků lze trávy z každé skupiny zařadit do dalších podskupin.
1. Trávy trsnaté
A – hustě trsnaté (kostřava ovčí, metlice trsnatá, smilka tuhá aj.)
B – volně trsnaté (bojínek luční, jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, kostřava luční, lipnice bahenní, ovsík vyvýšený, srha laločnatá, trojštět žlutavý aj.)
- Trávy výběžkaté
C – s nadzemními výběžky – stoloniferní (lipnice obecná, psineček výběžkatý)
D – s podzemními výběžky – rhizomatické (lipnice luční, kostřava červená, psárka luční, psineček veliký, pýr plazivý, sveřep bezbranný aj.)
Odnožování trav
Podle charakteru růstu nových výhonků, který se promítá i do habitu rostlin, dělíme trávy na dvě kategorie.
A – intravaginální (uvnitř pochvy) – zejména trávy hustě trsnaté
B – extravaginální (vně pochvy) – volně trsnaté trávy; trávy s podzemními výběžky
Květenství trav
Trávy jsou větrosnubné a zahrnují druhy převážně cizosprašné. Květenství trav se skládá z klásků, které jsou složeny z jednoho nebo více kvítků. Podle uspořádání klásků se rozlišují dva typy květenství – klas a lata:
- Klas – klásky přisedají přímo na klasové vřeteno
- Lata – klásky jsou neseny na květních větévkách
A – klas jednostranný – klásky přisedají na klasové vřeteno z jedné stany (smilka tuhá)
B – klas dvouřadý – klásky přisedají na klasové vřeteno ze dvou stran (jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, pýr plazivý, válečka prapořitá aj.)
C – lichoklas – klásky přisedají na klasové vřeteno po celém obvodu (bojínek luční, psárka luční aj.)
D – lata chudá – z klasového vřetene vyrůstá z jednoho patra jedna nebo dvě květní větévky (chrastice rákosovitá, kostřava červená, kostřava luční, kostřava ovčí, kostřava rákosovitá, lipnice hajní, srha laločnatá aj.)
E – lata bohatá – z klasového vřetene vyrůstají z jednoho patra více než dvě květní větévky (lipnice luční, lipnice obecná, lipnice smáčknutá, medyněk vlnatý, metlice trsnatá, ovsík vyvýšený, psineček veliký, trojštět žlutavý aj.)
F – lata stažená – květní větévky zkrácené (smělek jehlancovitý, tomka vonná)
Stavba klásku v různých fázích zralosti
A – klásek před květem
B – kvetoucí klásek
C – klásek po dozrání
1 – klásková pleva
2 – plucha
3 – pluška
4 (B) – kláskové vřeteno
4 (C) – pastopečka (zbytek kláskového vřetene)
5 – pestík (semeník + obvykle 2 pérovité blizny)
6 – tyčinky (obvykle 3)
Rozpoznávací znaky trav ve sterilním stavu
Ve sterilní stavu (tj, v době, kdy není u trav patrné květenství) lze trávy rozeznávat zejména podle znaků na listové čepeli.
Růst listové čepele
A – vernace stočená (jílek mnohokvětý, kostřava luční, ovsík vyvýšený, psárka luční, bojínek luční aj.)
B – vernace složená (srha laločnatá, lipnice, ovsíře, zblochany, kostřava červená, jílek vytrvalý, metlice trsnatá aj.)
Listy trav
1 – listová čepel
2 – jazýček
3 – základ listové čepele
4 – ouška
5 – listová pochva
Listové pochvy trav
A – listová pochva volná (většina druhů trav)
B – listová pochva srostlá (např. sveřepy)
Další rozpoznávací znaky trav ve sterilním stavu
- Rýhy na listech
- Utváření oušek a jazýčku (tvar, velikost)
- Trichomy na listech či listových pochvách
- Lesk spodní strany listových čepelí aj.